Anchoring bias: co je efekt ukotvení

Anchoring bias neboli efekt ukotvení je sklon k tomu, že číslo, které jsme právě viděli, táhne další odhad k sobě, i když je zcela náhodné. Ceníková cena, první nabídka nebo číslo v otázce fungují jako kotva: upravujeme od ní, ale málo. Patří k nejspolehlivěji zopakovaným kognitivním zkreslením.

Kolo štěstí

Amos Tversky a Daniel Kahneman v roce 1974 v časopise Science popsali „úpravu od kotvy“ jako jednu ze tří heuristik úsudku, vedle reprezentativnosti a heuristiky dostupnosti. Kolo roztočené před účastníky ukázalo číslo od 0 do 100. U podílu afrických zemí v OSN skupina s číslem 10 uvedla medián 25, skupina s 65 medián 45. Odměna za přesnost efekt nezmenšila. V jiném pokusu měli středoškoláci 5 sekund na odhad 1×2×3×4×5×6×7×8: medián 512; v opačném pořadí 2 250. Správně je 40 320.

Proč k němu dochází

Nedostatečná úprava: Nicholas Epley a Thomas Gilovich (2006) ukázali, že u vlastní kotvy se zastavíme u první věrohodné hodnoty, pokud nemůžeme nebo nechceme hledat dál.
Selektivní dostupnost: podle Fritze Stracka a Thomase Mussweilera (1997) srovnání s kotvou vybavuje hlavně informace, které s ní souhlasí.

Soudci, ceny a vyjednávání

Zkušení právníci přibližovali trest náhodně určenému návrhu — i když sami házeli kostkou (Englich, Mussweiler a Strack, 2006).
Ochota platit silně závisela na libovolných kotvách, někdy odvozených z amerického čísla sociálního pojištění účastníků (Ariely, Loewenstein a Prelec, 2003).
Strana, která dala první nabídku, dosáhla lepšího výsledku — pokud se druhá strana nesoustředila na vlastní cíl (Galinsky a Mussweiler, 2001).

Praha v projektu Many Labs

Ukotvení přestálo krizi replikací lépe než mnoho slavných zjištění. V prvním projektu Many Labs (2014) zopakovalo 36 vzorků s 6 344 účastníky 13 klasických efektů; jeden ze vzorků tvořilo 84 účastníků z Univerzity Karlovy v Praze. Deset efektů se zopakovalo konzistentně a čtyři otázky na ukotvení — třeba odhad výšky Mount Everestu po příliš vysokém či nízkém čísle — patřily k velmi silným efektům. Síla se mezi vzorky lišila, podle autorů zčásti podle toho, co lidé o otázkách už věděli. U okázalejších variant je na místě opatrnost (Maniadis, Tufano a List, 2014).

Chrání vysoké IQ?

Málo. Stanovich a West (2008) nenašli souvislost s kognitivními schopnostmi; Bergman a kolegové (Stockholm School of Economics, 2010) zjistili efekt slabší, ale ne vymizelý u schopnějších. Znalost tématu zřejmě pomáhá víc. Viz také kritické myšlení, konfirmační zkreslení a klam utopených nákladů.

O této stránce

Stránka shrnuje publikovaný výzkum pro obecnou informaci; nejde o právní, finanční ani vyjednávací poradenství. Test IQ Revealed je online test uvažování se 40 vlastními úlohami pro dospělé od 18 let; efekt ukotvení neměří. Více v článku jak fungují IQ testy. IQ Revealed není spojen s uvedenými výzkumníky, univerzitami, časopisy, vydavateli ani replikačními projekty; jména slouží jen k označení studií.

Časté otázky o efektu ukotvení

Co je anchoring bias (efekt ukotvení)?

Anchoring bias, česky efekt ukotvení nebo efekt kotvy, je sklon k tomu, že číslo, které jsme právě viděli, táhne další odhad k sobě, i když s otázkou nijak nesouvisí. Vycházíme z kotvy a upravujeme, ale obvykle málo.

Jaký je příklad efektu ukotvení?

V klasické studii Amose Tverského a Daniela Kahnemana (1974) kolo štěstí ukázalo číslo od 0 do 100. Účastníci pak odhadovali podíl afrických zemí v OSN: medián 25 % u těch, kdo viděli 10, a 45 % u těch, kdo viděli 65. V běžném životě: vysoká „původní“ cena, díky níž sleva vypadá štědře, nebo první nabídka při vyjednávání.

Byl efekt ukotvení zopakován?

Ano. V projektu Many Labs (2014) zopakovalo 36 vzorků s 6 344 účastníky, včetně 84 z Univerzity Karlovy v Praze, 13 klasických efektů. Čtyři otázky na ukotvení patřily k velmi silným efektům.

Chrání vysoké IQ před efektem ukotvení?

Jen částečně. Keith Stanovich a Richard West (2008) v sedmi studiích nenašli souvislost mezi efektem ukotvení a kognitivními schopnostmi. Studie Stockholm School of Economics (2010) zjistila slabší, ale nevymizelý efekt u lidí s vyššími schopnostmi.

Jak efekt ukotvení oslabit?

Zapište si vlastní odhad dřív, než uvidíte cizí číslo, a hledejte důvody, proč může být kotva chybná. Tato strategie efekt zmenšila v pokusech Mussweilera, Stracka a Pfeiffera (2000). Samotná varování pomáhají málo.

Jak jste na tom vy?

Náš IQ test je zdarma a trvá asi 25 minut. Úplná zpráva — skóre, percentil a výsledky podle oblastí — je součástí členství.

Spustit IQ test