Afantazie (aphantasia): co to je a souvisí s IQ?

Co je afantazie

Požádejte někoho, aby si představil své vchodové dveře, a většina uvidí něco jako obraz, bledý nebo ostrý. Člověk s afantazií nevidí nic. Znalost tam je — dveře jsou hnědé a mají mosaznou kliku — ale chybí vnitřní obraz, ze kterého by ji mohl vyčíst.

Francis Galton si už v roce 1880 všiml, že někteří lidé neuvádějí žádné představy. Pak téma na více než sto let utichlo, dokud mu britský neurolog Adam Zeman s kolegy v roce 2015 nedal jméno v časopise Cortex. V Česku se hledá častěji mezinárodní aphantasia než česká podoba afantazie; obojí znamená totéž.

• Vrozená: představy nikdy nebyly. Je to běžná forma a týkají se jí studie níže.
• Získaná: schopnost zmizela po poranění nebo onemocnění mozku — věc pro lékaře.
• Sny: většina lidí s afantazií přesto sní v obrazech; chybí vědomá představa v bdělém stavu.

Jak je častá

Nejpečlivější odhad pochází ze studie z roku 2022, která se chtěla vyhnout problému dřívějších čísel: dobrovolně se hlásili hlavně lidé, kteří už afantazii u sebe tušili. Prověřeny proto byly dvě nezávislé skupiny po 502 lidech — studenti a dospělí získaní přes internet. Výsledek: 4,2 % a 3,6 %, celkem 3,9 %, bez rozdílu mezi pohlavími. Kolující čísla od 1 do 4 % se liší hlavně tím, kde je nastavena hranice.

Jak vědci dokazují, že je skutečná

Základním nástrojem je VVIQ (Vividness of Visual Imagery Questionnaire) Davida Markse z roku 1973: 16 položek hodnocených od 1 (žádný obraz) do 5 (živé jako skutečné vidění), tedy 16 až 80 bodů. Každá studie si určuje vlastní hranici a systematický přehled z roku 2024 vyzval k jednotnějším kritériím.

Dvě laboratorní metody jev potvrzují nezávisle na tom, co lidé sami říkají. Ve studii z roku 2018 vidělo každé oko jiný vzor; obvykle častěji převládne ten, který si člověk předtím představil — u lidí s afantazií tento efekt téměř zmizel. Ve studii z roku 2022 se zornice, která se u většiny lidí mírně zúží už při pouhé představě jasného světla, u lidí s afantazií nestáhla, na skutečné světlo však reagovala normálně.

Afantazie a IQ

Žádná publikovaná studie neukázala, že by lidé s afantazií dosahovali v testech inteligence vyšších nebo nižších výsledků. Představa o jejich mimořádné inteligenci vychází z dotazníku z roku 2020 mezi zhruba 2 000 lidmi s afantazií, kteří častěji pracovali ve vědě a matematice. Je to skutečné zjištění o velké skupině dobrovolníků — ale nikdo z nich nedělal IQ test.

Tam, kde se schopnosti měřily přímo, jsou rozdíly malé a týkají se spíš rychlosti než přesnosti. Studie z roku 2022 porovnala 20 lidí s afantazií a 20 bez ní, spárovaných podle věku a IQ: žádné rozdíly v přesnosti u paměti, plánování a mentální rotace; pomalejší odpovědi jen u nejtěžších plánovacích úloh a u rotace jen v podskupině zcela bez představ. Důležitý detail: protože skupiny byly spárovány podle IQ, nemůže právě tato studie říct, zda by se jejich IQ lišilo. Tahle otázka zatím prostě nebyla testována.

Jsou tu i důvody pochybovat, že obrazy pomáhají usuzování tolik, jak se zdá. V pokusech z roku 2002 se úlohy založené na snadno představitelných vztazích řešily pomaleji než prostorové či abstraktní. IQ testy se ptají hlavně na abstraktní vztahy — jaké, vysvětluje náš text o dedukci a indukci.

Co afantazie skutečně ovlivňuje

• Vzpomínky na vlastní život: méně živé a podrobné, spíš věděné než znovu prožívané.
• Vzhled versus umístění: jak věci vypadaly, si člověk pamatuje hůř; kde byly, stejně dobře.
• Obličeje: potíže s rozpoznáváním obličejů jsou uváděny častěji.
• Autistické rysy: častěji uváděné v malé laboratorní skupině — souvislost, ne forma autismu.

Na druhém konci škály je hyperfantazie: představy téměř tak živé jako vidění. Tito lidé častěji pracují v tvůrčích profesích a svůj život si pamatují podrobněji, ve standardních paměťových testech si ale vedou stejně. Techniky jako paměťový palác stojí právě na představách; opačným extrémem, v podobě mýtu, je fotografická paměť.

Rozsah této stránky

Stránka vysvětluje publikovaný výzkum obecně. Není diagnostickým nástrojem ani sebehodnocením. Náš IQ test měří usuzování; neměří představy, nemůže afantazii zjistit ani vyloučit a váš výsledek o vašem vnitřním zraku nic neříká. Pokud schopnost představ existovala a zmizela, zejména po úrazu nebo nemoci, obraťte se na lékaře.

IQ Revealed není spojena s autory ani vydavateli VVIQ, uvedenými univerzitami a časopisy, Americkou psychiatrickou asociací (vydavatelem DSM-5-TR) ani Světovou zdravotnickou organizací (vydavatelem MKN-11) a není jimi podporována. Názvy jsou uvedeny jen proto, aby bylo jasné, o čem je řeč.